Holadsko-památník letci RAF Rudolfu Skalickému a spolubojovníkům.

29. 4. 2013

Odhalení památníku k poctě posádky KX-B, bombardéru Vickers Wellington 311. československé bombardovací perutě RAF, který havaroval v Severním moři 28.12.1941

Paní Vlasta Koditková, naše občanka, neteř Rudolfa Skalického, letce 311. československé bombardovací perutě RAF se zúčastnila spolu se svým synem MUDr. Vlastimilem Koditkem odhalení uvedeného památníku u vesnice Petten na severním pobřeží Holandska, v oblasti Správy Zijpe.

Přítomní si zde připomněli historickou událost, od které v roce 2012 uplynulo již 70 let. Dne 28. prosince 1941 odstartovat z letiště East Wretham letoun Vickers Wellington KX – B (s/n T-2553) s šestičlennou posádkou ve složení: kapitán Sgt. Alois Šiška, druhý pilot Sgt. Josef Tománek, navigátor F/O Josef Mohr, radiotelegrafista F/O Josef Ščerba, přední střelec Sgt. Pavel Svoboda, zadní střelec Sgt. Rudolf Skalický. Úkolem této posádky bylo provést nálet na německý Wilhelmshaven. Jejich letoun byl nad cílem těžce poškozen německým flakem a následkem toho nouzově přistáli na hladině Severního moře někde v polovině vzdálenosti mezi Holandskem a Velkou Británií. Kromě Rudolfa Skalického se celá posádka přesunula do záchranného člunu. Následovalo šest nekonečných dní pobytu na hladině Severního moře, než člun dorazil 3. ledna 1942 ke břehu severního Holandska poblíž obce Petten. Z pětice mužů zůstali naživu pouze Alois Šiška, Josef Ščerba a Pavel Svoboda.

Pro více informací o posádce letu a odhalení památníku navštivte: www.kx-b.com

Hrdinský příběh posádky havarovaného bombardéru Wellington poutavě vylíčil generálmajor Alois Šiška ve své autobiografické knize „KX-B neodpovídá“. Při čtení této knihy v místech, kdy sestřelený Wellington klesá 28.12.1941 ke dnu, píše autor: „Vrak pomalu mizí pod pod vodou a s ním i náš kamarád. Chudák Blondy, má to za sebou, kdo ví, co nás ještě čeká.“ Onen Blondy, zadní střelec, který se ze své věže nedostal, byl Rudolf Skalický. Narodil se 7.9.1918 v obci Březenice – Hemže u Chocně, určitou část svého života prožil i naší obci Hnátnice, jeho rodiče Rudolf Skalický a Terezie Skalická byli původně občané Hnátnice čp. 206. Po okupaci požádal Rudolf Skalický (1918) o pas do Jugoslávie, kde před nástupem na vojnu pracoval. Nastoupil jako palubní střelec k 311. peruti.